Primky a Botasky.
Ve Skutči vznikl 4. července 1949 obuvnický národní podnik Botana. O čtyři měsíce později se v Novém Městě nad Metují sešlo patnáct lidí v prázdné budově bývalého okresního národního výboru a dostali za úkol rozjet výrobu československých náramkových hodinek.
Z Botany se stala značka Botas, z novoměstské dílny hodinky Prim.
Obě jména zlidověla natolik, že se z nich staly běžné české výrazy. A obě značky tu po sedmasedmdesáti letech pořád jsou.
Rok 1949 a proč tolik českých značek slaví právě teď
Rok 1949 nebyl rokem zakládání firem v běžném smyslu slova. Byl to rok, kdy stát dokončoval druhou vlnu znárodnění a spouštěl první pětiletý plán.
V lednu se Československo stalo zakládajícím členem RVHP. Ze soukromých dílen, živností a rodinných továren se slučováním vytvářely národní podniky s krátkými, uměle sestavenými názvy. Botana. Veba. Jitex. Chronotechna.
Je v tom paradox, se kterým se špatně pracuje. Značky, na které jsme dnes hrdí, mají v rodném listě rok, na který nikdo nevzpomíná rád. Právě proto ale jejich dnešní existence není jen výročí v kalendáři. Přežily systém, který je vytvořil, i devadesátá léta, která ho rozebrala. To se v Česku nepovedlo zdaleka každému.
4. července 1949: ve Skutči vzniká Botana, ze které bude Botas
Skuteč měla ševce dávno předtím. Obuvnická tradice tam sahá do 16. století a v roce 1949 na ni navázal nový národní podnik, který vznikl sloučením menších znárodněných dílen ve Skutči a okolí. Dostal jméno Botana a zpočátku dělal hlavně pánskou vycházkovou obuv. Lyžařské a bruslařské boty byly okrajová položka. Organizačně patřil do struktury vzniklé ze znárodněného Baťova impéria, tedy pod národní podnik Svit v tehdejším Gottwaldově.
V roce 1962 padlo rozhodnutí, které značku definovalo: Botana se stane československou jedničkou ve sportovní obuvi. O rok později se objevilo nové jméno a nový znak. Botas a nad ním tři hvězdy.
Jméno se nejčastěji vykládá jako spojení slov bota a Skuteč, uvádí se k němu ale i asociace se sportovní botou. Podnik sám se jménem své značky přejmenoval až v roce 2000. Do té doby zůstával Botanou.
Z názvu se mezitím odvodilo lidové označení botasky, které v Česku dodnes znamená tenisky bez ohledu na to, kdo je vyrobil.
V roce 1966 vznikl model Classic se svislým zoubkovaným páskem, tvar, který dnes pozná i člověk, který o botách ví pramálo.
Boty ze Skutče obouvali českoslovenští reprezentanti. Volejbalisté, kteří v Tokiu 1964 získali stříbro na prvním olympijském volejbalovém turnaji v historii. Mezi sportovce spojované s obuví ze Skutče patří i skokan na lyžích Jiří Raška a krasobruslaři Karol Divín, Hana Mašková, Ondrej Nepela nebo sourozenci Romanovi.
Na konci osmdesátých let tvořila sportovní obuv většinu produkce a firma vyvážela do Německa, Anglie, Francie, Švédska, Ameriky i Austrálie. Ještě v roce 1991 zaměstnávala 2 400 lidí, o deset let později polovinu.
Pak přišel otevřený trh. Botas šil pro Pumu, Adidas, Bauer, CCM a Salomon, ale vlastní značka se scvrkávala. V roce 2007 si dva studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Jan Klos a Jakub Korouš, vybrali jako svůj školní projekt tvar boty z roku 1966. Vznikla z něj řada Botas 66, která se v roce 2009 dostala do prodeje, a značka se vrátila do měst, do kaváren a na nohy lidí, kteří do té doby botasky nosili leda na tělocvik.
Na začátku roku 2023 firma zastavila výrobu ve Skutči. Důvodem byly ceny energií a materiálů a hlavně ztráta východních trhů po ruské invazi na Ukrajinu. V únoru se ocitla v likvidaci. V únoru se značka ocitla v likvidaci.
O dva měsíce později ji díky podpoře zákazníků, kteří se zapojili do akce na záchranu obuvnické legendy, zachránila z likvidace a převzala zlínská společnost Vasky Václava Staňka.
Součástí transakce byly ochranné známky, domény i část výrobního vybavení. Následoval restart značky, návrat výroby a redesign ikonických modelů a postupné budování nové éry značky Botas.
6. listopadu 1949: v Novém Městě nad Metují začínají primky
Myšlenka na československé náramkové hodinky se objevila hned po válce. Šlo o to přestat je dovážet ze Západu. Náramkové hodinky se u nás předtím nevyráběly vůbec. K dispozici byly jen zkušenosti a švýcarské stroje, které se za války používaly na výrobu časových zapalovačů.
Na podzim 1949 dostal Adolf Martínek úkol vybudovat nový závod. S prvními patnácti kolegy se do toho pustil v prázdné budově bývalého okresního národního výboru v Novém Městě nad Metují. Nová pobočka národního podniku Chronotechna vznikla 6. listopadu 1949. Nikdo v zemi neměl s výrobou náramkových hodinek zkušenost. Výroba mechanického strojku přitom patří k technicky nejnáročnějším průmyslovým disciplínám vůbec.
Jako předloha posloužil novoměstským konstruktérům francouzský kalibr LIP R25. Vlastní nákresy a výpočty už byly domácí práce. V roce 1954 vzniklo dvanáct prototypů, které prošly náročnými zkouškami.
Dne 26. listopadu 1954 zasedla v Novém Městě nad Metují ministerská komise a dala projektu zelenou.
Zajímavější než technika je ale to, jak se ty hodinky měly jmenovat.
Původní pracovní název zněl Kotva a byl dokonce zakreslený na montážním výkresu strojku. V červnu 1954 přišel ředitel závodu Josef Bena s jiným návrhem: Spartak. Vůdce povstání otroků ve starověkém Římě se do dobové ideologie hodil podstatně lépe než kotva. V roce 1956 se navíc konala soutěž o nejlepší jméno pro nové československé hodinky a přišlo do ní přes tisíc návrhů.
Mezi finalisty byly Nomesa, Novena, Metuna a Vesna. Vedení novoměstské Chronotechny si ale stálo za Spartakem.
První Spartaky nešly na trh. Rok je na zkoušku nosili dělníci, technici a úředníci a sledovala se jejich přesnost, spolehlivost a odolnost. Teprve potom přišel skutečný začátek. V roce 1957 se rozběhla sériová výroba a na konci téhož roku rozhodla ministerská komise, že náramkové hodinky převezmou značku Prim, kterou do té doby nesly budíky a nástěnné hodiny. V roce 1958 se první kusy dostaly k zákazníkům. Spartaků zůstalo jen malé množství a dnes patří k vyhledávaným sběratelským kusům.
Do konce osmdesátých let se v Novém Městě nad Metují vyrobilo kolem 15 milionů hodinek Prim. V lednu 1969 se závod osamostatnil od Chronotechny pod názvem Elton.
Devadesátá léta pak oddělila to, co k sobě patřilo. Výrobní kontinuita zůstala v Novém Městě nad Metují, ale ochranné známky skončily u právních nástupců Chronotechny a v roce 2001 je získala společnost MPM Quality z Frýdku-Místku. Na trhu se objevovaly hodinky Prim od dvou výrobců a následovalo více než dvacet let právních sporů.
Skončily 6. června 2025. Petr Hanko, majitel MPM Quality, koupil od skupiny CSG společnost Elton hodinářská. „Prim je jen jeden,“ stálo v tiskové zprávě k transakci.
Od té chvíle to platí doslova. Jedna značka, jeden vlastník, jeden příběh. Hodinky Prim vznikají v Novém Městě nad Metují i ve Frýdku-Místku. Tedy pořád i tam, kde v roce 1949 začínalo patnáct lidí bez zkušeností.
Když se ze značky stane slovo
Tohle je na obou příbězích to nejcennější a zároveň nejhůř zopakovatelné. Marketing takový výsledek koupit neumí.
Botasky přestaly být značkou a staly se českým slovem pro tenisky. Lidé je tak říkají dodnes, i když v ruce drží boty od někoho úplně jiného, a většinou vůbec netuší, že to slovo pochází z malého města na Chrudimsku. Jen málokteré značce se podaří proniknout do běžného jazyka takhle hluboko.
S primkami to je podobné. Když někdo v Československu řekl primky, všichni věděli, o čem mluví. A to se děje dodnes. Ikonické modely jako Orlík se o to starají dodnes.
Obě jména si lidé vzali za své. Ne proto, že by je někdo přesvědčil reklamou, ale proto, že ty věci nosili každý den a vydržely jim.
Co má společného hodinář se ševcem
Víc, než by se zdálo. Obojí je práce v milimetrech. V obou oborech se průmyslová výroba potkává s velkým podílem odborné ruční práce a chyba se pozná okamžitě. A obojí se dnes rodí v podstatně menších sériích než v dobách, kdy se hodinky počítaly na miliony kusů a boty na miliony párů.
Obě značky se navíc musely dvakrát rozhodnout, jestli budou pokračovat. Poprvé v devadesátých letech, kdy se rozpadly odbytové jistoty. Podruhé ve dvacátých letech tohoto století, kdy Botas prošel likvidací a Prim ukončil více než dvacetiletý spor o vlastní jméno. Samotná nostalgie by ale nestačila. Pokračování umožnili konkrétní lidé a firmy, které do značek vložily peníze, výrobu a odpovědnost.
Kdo ještě letos slaví sedmasedmdesát
Nejsme sami a jsme na to hrdí. Rok 1949 dal vzniknout celé řadě podniků, které v Česku vyrábějí dodnes.
Textilní závody Veba v Broumově vznikly v roce 1949 sloučením místních tkalcoven a přádelen, jejichž kořeny sahají do let 1856, 1861 a 1895. Veba patří k významným českým textilním výrobcům, vyrábí africké brokáty a většinu produkce dlouhodobě vyváží.
Od Nového Města nad Metují je to k nim přes kopec.
Výroba lan v Bolaticích na Opavsku začala také v roce 1949, kdy sem byla přemístěna Slezská provazárna z Chuchelné. Dnešní Lanex odsud posílá horolezecká, záchranná a lodní lana do desítek zemí světa.
Národní podnik Jitex v Písku vznikl 3. října 1949 jako součást první pětiletky, s cílem zprůmyslnit hospodářsky slabý region. Koncem osmdesátých let patřil k největším československým výrobcům pletenin.
A jedna poznámka, která rok 1949 staví do širšího světla.
Osmnáctého srpna 1949 zapsal Adi Dassler v Herzogenaurachu do obchodního rejstříku firmu Adolf Dassler adidas Sportschuhfabrik.
Měl 47 zaměstnanců a ve stejném roce si nechal registrovat tři pruhy. Botas si tři hvězdy dal nad své jméno o čtrnáct let později a v devadesátých letech pro Adidas boty šil. Dvě obuvnické značky, které se později výrazně zapsaly do evropského sportu, tak mají v rodném listě stejný rok.
Pět dní, které změnily vše.
A teď jedno datum.
Botas oslavil 4. července 2026 sedmasedmdesát let. O pět dní později, 9. července 2026, vypukl ve Zlíně požár v budově číslo 34 v někdejším baťovském továrním areálu. Hasiči vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň požárního poplachu, a část jedenáctipodlažního objektu se odpoledne zřítila. V budově měla svůj jediný centrální sklad firma Vasky. Bylo v něm zhruba 75 tisíc párů bot značek Vasky a Botas a k tomu oblečení a doplňky. Nikomu se nic nestalo. Téměř všechny centrální zásoby ale byly zničené a zboží zůstalo jen na jednotlivých prodejnách.
Skutečská Botana kdysi patřila do poválečné organizační struktury národního podniku Svit, tedy do soustavy postavené na znárodněném Baťově impériu. Sedmasedmdesát let po svém vzniku přišla značka o skladové zásoby v tom samém zlínském areálu. Takové věci si člověk nevymyslí.
Pět dní, které i přes těžkosti Botas nepoloží
Rok 1949 je pro obě značky společný. Datum požáru už nemohl ovlivnit nikdo. To, co přijde po něm, ano.
Limitovaná edice hodinek Prim Botas 77 LE vychází v počtu 77 kusů.
Z ceny každých hodinek věnuje Prim 3 400 Kč Botasu na obnovu provozu a skladu.
34 jako připomínka zničené budovy ve Zlíně.
Jde o přímou pomoc jedné české značky druhé, do které se nákupem zapojí sami zákazníci.
Hodinky si můžete zarezervovat přes formulář na této stránce.
Držíme palce všem, kteří udržují české řemeslo naživu a s velkou pokorou děkujeme.
Zdroje
Prim.cz, blog Hodinky, které tu byly dřív než Prim, a Historie Primu: Kotva, Josef Bena a Spartak v červnu 1954, soutěž o jméno v roce 1956, roční zkušební nošení prvních kusů. Hospodářské noviny s Liborem Hovorkou z Elton hodinářská: dvanáct prototypů, ministerská komise 26. 11. 1954. AntikPrim a Hodinky-365: rozhodnutí o značce Prim na konci roku 1957, kalibr LIP R25. Česká televize ČT24, iROZHLAS a e15: vznik novoměstské pobočky Chronotechny 6. 11. 1949, Adolf Martínek a patnáct kolegů, přibližně 15 milionů hodinek, osamostatnění Eltonu v lednu 1969. ČTK, Forbes, CzechCrunch a tisková zpráva CSG: prodej Elton hodinářská Petru Hankovi 6. 6. 2025. Wikipedie: převod ochranných známek na MPM Quality v roce 2001. Wikipedie, botasauthentic.com a Podnikatel.cz: Botana 4. 7. 1949, značka Botas 1963, Classic 1966, přejmenování podniku 2000, Klos a Korouš. IROZHLAS a Modio.cz: 2 400 zaměstnanců v roce 1991, export, zastavení výroby 2023, prodej firmě Vasky. Reportér Magazín: vazba Botany na národní podnik Svit. Český olympijský tým a Wikipedie: stříbro volejbalistů v Tokiu 1964. České noviny, ČTK, Zlínský deník a Echo24: požár 9. 7. 2026, zvláštní stupeň poplachu, budova 34, 75 tisíc párů. Veba.cz a CzechTop100: Veba 1949. Lanex.cz a brgroup.cz: Lanex 1949. Prácheňské muzeum v Písku a Wikipedie: Jitex 3. 10. 1949. Adidas-group.com: registrace 18. 8. 1949. Wikipedie: první pětiletka, RVHP, druhá vlna znárodnění.