Druhý díl Rezervy: Michal Krčmář a lev na pažbě, číselníku i v srdci
Podcast Rezerva

Ve třinácti odešel z domova za biatlonem, v Pchjongčchangu vybojoval olympijské stříbro. V Rezervě vypráví, jak se cholerik učí střílet s klidem a proč má na hodinkách lva.
„Kdyby se mi medaile ztratila, prožitky mám v sobě.“
Tohle Michal Krčmář říká o svém olympijském stříbru ze sprintu v Pchjongčchangu. Medaile je pro něj hezká věc, cennější je to, co při ní zažil. Ve třinácti odešel z Vrchlabí za biatlonem a od té doby se učí, jak spojit povahu bojovníka s klidnou rukou na střelnici.
S Františkem Brezíkem si povídali o přezdívkách z tábora, o trenérech, o pěti vteřinách, které se dnes hledají na každé střelecké položce, i o tom, co dělají emoce s energií. Druhá půlka patří hodinkám. Michal ukazuje své Orlíky na míru a vypráví, co všechno si na nich musel prosadit.
V únoru 2026 jel v Anterselvě svou čtvrtou olympiádu a v závodě s hromadným startem dojel šestý. Za českou reprezentaci závodí i v sezoně 2026/27 a my mu v ní fandíme.
Celý díl si pusťte rovnou tady. Je třeba si zapnout zvuk v liště přímo ve videu. Střípky z povídání a pár věcí navíc, na které v rozhovoru nezbyl čas najdete dále v článku.
Zaposlouchat se můžete i na Spotify
Co v druhém díle Rezervy uslyšíte
Bimbo, Výčep a cesta do Letohradu
Jak přišel ke dvěma přezdívkám, vypráví se smíchem sám. Ve třinácti se přestěhoval k prarodičům do Žamberka, aby mohl trénovat v Letohradě. Ve videu řekne, jak vypadaly neděle v autobusu zpátky a co se o nich dozvěděl až po letech.
Cholerik s puškou
Sám o sobě říká, že je cholerik, i když to tak podle mnoha lidí nevypadá. Na trati mu to pomáhá, na střelnici překáží. Vypráví, co s ním udělal olympijský sprint v Pchjongčchangu v dalším závodě a jakou radu dostal ve chvíli, kdy vybouchl víc, než bylo únosné.
O pět vteřin rychleji
Biatlon se za jeho kariéry zrychlil. Každá střelecká položka je dnes v průměru zhruba o pět vteřin kratší než v době, kdy přecházel mezi muže. Co to znamená pro někoho, kdo střílí od žákovských let, a kde má podle sebe největší rezervy, se dozvíte tady.
Trenéři a vzory
Trenérem by jednou chtěl být sám. Mluví o Ondřeji Rybářovi a o tom, co podle něj dělá trenéra trenérem. Pak přijdou na řadu vzory od fotbalu po biatlon a jeden, který s lyžemi nemá nic společného.
Hodinky ze skříně
Po olympiádě v roce 2018 mu město Vrchlabí darovalo manufakturní Prim Spartak. Hodinky pak léta ležely ve skříni. Ve videu vypráví, co se muselo stát, aby je začal nosit, a kam si je dnes bere.
Lev, který nesmí chybět
Na pažbě pušky má ze dřeva vyřezaného lva. Když vznikaly jeho Orlíky na míru, chtěl ho i na číselníku, a nebylo to jediné přání, které si musel prosadit. Co všechno na hodinkách je a kdo dostal druhý kus, ukazuje ve videu.
„Lev mě provází celou kariéru. Snažím se bojovat ze všech sil až do poslední chvíle závodu, ať to vypadá jakkoli.“
Damašek jako rozježděná stopa
Druhé Orlíky na míru vznikly s jediným zadáním. Jakým, a kterou barvu u nich odmítl, poví sám. Pouzdro je z titanového damašku a bílý číselník má připomínat sníh.
Červený Orlík, bronzový lev a čas na minuty
Do sbírky si vybral i nový Orlík III a na soustředění se spontánně rozhodl pro bronzové hodinky s českým lvem. Pak přijde řeč na čas: tréninkový plán se píše na minuty, a přesto občas chodí pozdě. Na konci prozradí, kdy si nasazuje mechanické hodinky a co by po sobě chtěl nechat.
Něco navíc, co ve videu není
Jak se v biatlonu střílí
V díle zazní, že se dnes na každé položce hledá pět vteřin. Aby bylo jasné, proč na nich tolik záleží:
Vzdálenost: biatlonista střílí z malorážky, kterou nese po celou dobu závodu na zádech, na pět terčů vzdálených 50 metrů.
Vleže: zásahová plocha terče má průměr 45 mm, zhruba jako golfový míček.
Vestoje: terč má 115 mm, je větší, protože střílet ve stoje s rozbušeným srdcem je mnohem těžší.
Za každý minutý terč: trestné kolo dlouhé 150 metrů, které nejlepším trvá zhruba 20 až 30 vteřin. Ve vytrvalostním závodě se místo kola přičítá minuta.
Pět vteřin na položce je tedy skoro čtvrtina trestného kola. A kdo zrychlí tak, že začne míjet, ztratí víc, než získal.
Něco navíc, co ve videu není
V díle zazní, že se dnes na každé položce hledá pět vteřin. Proč na nich tolik záleží:
Vzdálenost: biatlonista střílí z malorážky, kterou nese po celou dobu závodu na zádech, na pět terčů vzdálených 50 metrů.
Vleže: zásahová plocha terče má průměr 45 mm, zhruba jako golfový míček.
Vestoje: terč má 115 mm, je větší, protože střílet ve stoje s rozbušeným srdcem je mnohem těžší.
Za každý minutý terč: trestné kolo dlouhé 150 metrů, které nejlepším trvá zhruba 20 až 30 vteřin. Ve vytrvalostním závodě se místo kola přičítá minuta.
Pět vteřin na položce je tedy skoro čtvrtina trestného kola. A kdo zrychlí tak, že začne míjet, ztratí víc, než získal.
